Odehrálo se:


Rok 2017 Rok 2016 Rok 2015 Rok 2014 Rok 2013 Rok 2012 Rok 2011 Rok 2010 Rok 2009 Rok 2008 Rok 2007 Rok 2006 Rok 2005 Rok 2004

♫♫♫   10.9.2011   Klimkovický jarmark

Co napsat k této akci? Asi toto: Dobrá atmosféra, dobré nazvučení, dobré publikum, dobroty ve stáncích. Za tamburaše jenom doufám, že se do Klimkovic zase brzy vrátíme.

 Martin Grohmann

 

                                                                                                                                 

♫♫♫   28.8.2011   Dabrowa Górnicza, PL

V neděli 28. srpna o půl osmé ráno jsme nasedli do autobusu a vyrazili směr Polsko - Dabrowa Gornicza. Toto dvousettisícové město je družebním městem města Studénky a hostilo soubory u příležitosti ukončení Dožínek 2011. Společně s námi jel studénecký Swing Band pod vedením Mgr. Martina Maléře a samozřejmě nás doprovázel starosta města Studénky pan Ladislav Honusek.
Po slavnostním zahájení a proslovu starosty města Dabrowa Gornicza jsme měli tu čest zahájit celé sváteční odpoledne. Koncert se nám vydařil, zpěvačky sklidily velký úspěch, počasí nám přálo, a proto jsme kolem 17. hodiny nasedali do autobusu dobře naladěni a po 21. hodině dorazili zpět do Studénky.

 Iveta Alčerová

 

                                                                                                                                 

♫♫♫   11.6.2011   SLÁVNOSTNÝ MEDZINÁRODNÝ FESTIVAL TAMBURAŠSKEJ HUDBY, Šurany SK

Šurianski tamburaši oslavují 90. výročí svého založení a to je důvod k pořádné oslavě. Vydali jsme se tedy i my popřát jim mnoho sil a elánu do dalšího působení.

Do slovenských Šuran jedeme už poněkolikáté, tak co nás může zaskočit !?!

Na poslední zkoušce se z úst dirigenta dozvídáme: „Jede Palacký“. Dvě slova, které pro každého tamburaše představují vůni nečekaného dobrodružství. A dodatečné uklidnění: „Autobus je sice menší, zato má klimatizaci“. No co, tamburaš je tvor odolný, kterého hned tak něco nepoloží. Odjezd je naplánován na 9 hodin ráno, ať nemusíme spěchat. Autobus dostáváme přistavený krátce po dohodnutém čase, jen zkontrolujeme, zda opět nemáme vyrezlou díru v podlaze a vyjíždíme. Řidič se nás hned na úvod snaží provést Příborem, kde je již rok cesta uzavřena, asi tím směrem normálně nejezdí. Dostává se ke mně informace, že pojedeme přes Brno a Bratislavu, takhle jsme ale nikdy ještě nejeli. Naše stará známá trasa je Nový Jičín – Valmez – Vsetín – Trenčín – Hlohovec – Nitra – Šurany. Asi to někdo řidiči řekl, mám pocit, že v Novém Jičíně si šel do Lídlu koupit mapu. Autobus si už frčí ke slovenské hranici, řidiče přesvědčujeme, že než odpočívadlo bez jakéhokoliv zázemí, je lepší benzinka s motorestem „Nedaleko od Trenčína“. Najíždíme na dálnici a vzápětí zastavujeme na naší oblíbené benzínce. Zádrhel, řidič nemá vyřízené mýto na SK dálnici, kousek jsme jeli načerno, na trenčínské benzínce mu nechtějí vzít české koruny, jinou měnu nemá a dle jeho slov, platební kartu samozřejmě má, ale bez peněz. Prý se budeme muset vrátit zpět na českou benzínku. Zádrhel řešíme tak, že mu Hanka půjčuje svoje euro kapesné. Posilníme se a jedeme dál. V autobuse začíná být nesnesitelné horko, klimatizace asi nestíhá, mám pocit, že v autobuse je tepleji než venku, okna se nedají otevřít. K tomu máme další povinnosti, jako vždy, je třeba naplánovat a doladit blížící se koncert. Málem bych zapomněl, probíráme také oblečení našich spoluhráček. Ani si neuvědomujeme, že míjíme sjezd na Hlohovec, později i na Nitru a blížíme se k Bratislavě. Řidič zastavuje na odpočívadle a vytahuje poprvé mapu. Mapa by se dala popsat tak, že po rozložení byla přes celý autobus. Řidič to řeší po svém a s klením trhá mapu, kde jsme již jeli a krčí ji do velké papírové koule. Z mapy zbývá jen cesta „před námi“. Navigace se ujímají tamburaši. Jedeme asi nějakou zkratkou. Kolem autobusu je najednou nějak víc lidí, projíždíme nafukovací startovací branou a vmícháváme se do probíhajícího cyklistického závodu. Jestli jsme vyhráli, to vážně nevím, ale závodníků na kole jsme předjeli dost. A co jsem si mohl všimnout, nás nepředjel ani jeden!!! S ještě nějakou neodkladnou pauzou dojíždíme uvaření do cíle.

Na galakoncertu vystoupili naši známi Tamburašský orchester „Ogranka“ Seljačke sloge Buševec (HR), Tamburašský súbor Šurianski tamburáši Šurany (SK) a pro nás zatím neznámí Tamburašský orchester Šmartno (SLO).  Pogratulovali jsme Šurianským tamburašům k jejich výročí, ti se o nás na oplátku vzorně starali a hostili.

Po půlnoci nás čeká cesta domů. Potěšeni povedeným vystoupením a trošku unaveni povečeřovým rejem, usedáme do autobusu. Máme na paměti první cestu, domlouváme se tedy, že raději pojedeme zpátky po dálnici na Senec – Bratislavu – Brno – Olomouc. Tady se nedá co zkazit a my se na rovné cestě snad trošku v autobuse vyspíme. Autobus ve tmě utichá, ve zvuku motoru usínáme. Vzbudí mě světlo a zima. Řidič hledá skrčené kusy mapy, „kde sakra je“. Aha Nitra, no tak dobře, pojedeme na Hlohovec – Nitru – Trenčín – Vsetín… Řidič prosazuje názor, že pojede na Hlohovec – Nitru – Uherské Hradiště. Co ale ta zima, říkáme mu, ať vypne klimatizaci a zapne topení. Evidentně se mu to nedaří, tamburaši si na civil oblékají koncertní mundůr, aby byli alespoň trochu v teple. Usínám, probouzím se někde za Trenčínem, ALE NA DÁLNICI! Řidič netrefil ani sjezd na Uherské Hradiště, ani sjezd na Vsetín. Bavíme se, jestli uvidíme nad Tatrami východ slunce, ale spíše to tipujeme na západ. Naše poslední šance je sjezd v Bytči a hraniční přechod Makov. Autobus nespí, sjíždíme z dálnice, projíždíme asi historickým centrem v Bytče, rozeznávám několik zpomalovacích retardérů, co sakra dělají na mezinárodním tahu do ČR? Asi jsme zase někde blbě odbočili! Míříme k domovu. Autobus tlačím očima - Makov, Horní Bečva, Prostřední Bečva a … Povinná pauza, jedeme už dlouho a řidič má odpočinek, zastavujeme u benzinky a jdeme si koupit horké kakao na zahřátí. Jeden tamburaš ale razí teorii o vyrovnání teploty těla s teplotou okolí a kupuje si chlazené pivo :-) . Řidič otvírá prostor motoru a se slovy: „Teď už to bude topit!“ pouští skrytý ventil. Kelímek kakaa mi vyklouzává ze zmrzlých prstů. Už zase jedeme, slunce svítí, autobus topí na plný plyn a tamburaši ze sebe opět vysvlékají všechny přebytečné svršky. Vjíždíme na zastávku, s úlevou vystupuju, mávám. Žlutý autobus s nápisem Tigressa s r.o. mizí v zatáčce. Tak zase příště…

                                                                                                                                  Martin Grohmann

 

                                                                                                                                 

♫♫♫   20.5.2011   Dům pokojného stáří, Studénka

 

                                                                                                                                 

♫♫♫   13.5.-15.5.2011   Balkánské dny kultury

V polovině měsíce května proběhl v našem městě polojubilejní, pátý ročník Balkánských dnů kultury. Tento již tradiční hudební festival si klade za cíl přiblížit lidem našeho města i regionu tamburašskou hudbu a vůbec kulturu zemí balkánského poloostrova. Pravidelní návštěvníci tohoto ojedinělého festivalu tak již mohli obdivovat hbité prsty tamburašů z mnohých koutů Bosny a Hercegoviny, Srbska, Makedonie, Chorvatska, Slovinska i Slovenska, Rakouska a samozřejmě také tamburašů studéneckých. Kromě toho se divákům představily i  skupina bulharských tanců Pirin z Brna a skupina řeckých tanců Nea Alpida – Nová Naděje.

 Letos přijal pozvání Městský tamburašský orchestr Branko Radičević ze srbské Rumy a místnímu publiku již známý Městský tamburašský soubor z bosenské Banja Luky. Oba soubory vystoupily v sobotu dopoledne na Masarykově náměstí v Ostravě, poté si hosté měli možnost prohlédnout město z věže Nové radnice.

 Místním divákům předvedli hosté své umění na galavečeru v Dělnickém domě, kde nescházel pochopitelně ani  místní Tamburašský orchestr Brač, jehož vystoupení doplnily mažoretky Petra. Významným hostem galavečera bylo pěvecké sdružení Collegium Bonum z Bílovce.

                                                                                                                                  Tereza a Martin Ruskovi

 

Nevšední kulturní zážitek prožily téměř tři stovky návštěvníků galavečera u příležitosti 5. balkánských dnů kultury ve Studénce. Jsem členkou Pěveckého sdružení Collegium Bonum, které mělo tu čest být takzvaným předskokanem tří tamburašských souborů: Městského tamburašského orchestru Banja Luka, Tamburašského orchestru Branko Radičević ze Srbska a Tamburašského orchestru Brač ze Studénky. Za pozvání našeho pěveckého sdružení na tuto akci bych jménem ostatních zpěváků organizátorům akce velmi ráda poděkovala. I když jsem již několik tamburašských koncertů slyšela, musím přiznat, že v sobotu 14. května jsem byla výkonem učinkujících hudebníků velmi mile překvapena. A ne sama, mezi diváky bylo mnoho mladých posluchačů, kteří svým zpěvem a pohupováním v rytmu vytvořili úžasnou atmosféru.  Potlesk diváků byl po každé skladbě delší a plný výkřiků uznání.

Oceňuji velkoplošnou projekci, na které jsme mohli detailně obdivovat hbitou práci prstů hrajících hudebníků, úroveň zpěváků, vystoupení mladičkých mažoretek ze Studénky, výběr skladeb i profesionální výkon dvou konferenciérů Ivetty Vavrošové a Lukáše Pituchy. Zajímavý byl i moment, kdy si studénečtí tamburaši vyměnili nástroje, protože velmi dobře ovládají jak nástroje historické, tak i novodobé. Díky výborné atmosféře se mi během tohoto večera vybavily všechny vzpomínky na pláže s vybělenými kamínky, horké přímořské slunce a rozmanité vůně čerstvé pečených ryb. Těším se na další vystoupení, které vřele doporučuji všem nejen hudebním „labužníkům“.

 Kamila Širůčková, Pěvecké sdružení Collegium Bonum

 

                                                                                                                                 

♫♫♫   14.1.2011   Novoroční koncert - Studénka

Dne 14.1.2011 proběhl v Dělnickém domě ve Studénce tradiční novoroční koncert našeho souboru. Poprvé se představil pod vedením nového dirigenta Petra Olbrechta. Nastupovali jsme trochu s nervozitou, ale po prvním potlesku publika nás nervozita opustila. Myslíme si, že se koncert vydařil, o čemž svědčil neutuchající potlesk publika, které bylo opravdu skvělé. Při zpěvných skladbách nám pomáhalo svým zpěvem a ocenilo rovněž vystoupení naší zpěvačky Martiny Pituchové. Pro velký ohlas jsme přidali na závěr skladbu rockového typu, při které se diváci opravdu pobavili a celou skladbu nás doprovázeli bouřlivým potleskem.  Děkujeme všem, kteří se na nás přišli podívat a srdečně je zveme na naše další vystoupení.

                                                                                                                                  Iveta Alčerovárová

 


Rok 2017 Rok 2016 Rok 2015 Rok 2014 Rok 2013 Rok 2012 Rok 2011 Rok 2010 Rok 2009 Rok 2008 Rok 2007 Rok 2006 Rok 2005 Rok 2004