Původ tambury je v Jugoslávii, prapůvodní egyptský nástroj „pantur“ ve Španělsku vyvinutý v kytaru, v Itálii v mandolínu, na západě Evropy v loutnu, v Rusku v balalajku a na Balkáně v tamburu. Americké označení tambur je tamburica. Tento název se používá nejen v USA a Kanadě, ale i v Rakousku, Srbsku a Slovinsku.
Vývoj tamburašských nástrojů se dělí do třech etap.
Jedná se o původní a nejstarší způsob hraní na tamburašské nástroje, nazývaný také dvouhlasný systém. Základní ladění nástrojů je G-d. Vyráběly se tzv. chorvatským způsobem, to znamená, že nástroje jsou dlabány z jednoho kusu javorového dřeva. Tyto nástroje vyráběly i některé firmy v českých zemích, např. Eduard Vondráček v Praze nebo Pavel Žalud v Terezíně. Obě firmy vyráběly nástroje velmi kvalitní, kterým se mnohdy původní nástroje pocházející z Jugoslávie ani nevyrovnaly. Po 2. svět. válce nastal nedostatek nástrojů a začaly se vyrábět tzv. lepené tambury. Lepené nástroje byly nekvalitní, měly docela jiný zvuk a zněly slabě.
Náš soubor hraje pouze na původní dlabané nástroje, které byly vyrobeny v meziválečných letech. Na nástroje, které se již běžně neprodávají, tvoří většinou depozitáře muzeí (v Litvínově) nebo soukromé sbírky.
je vedoucím nebo-li prvním melodickým nástrojem
tamburašského souboru. Plní funkci prvních houslí v orchestru a hraje
nosnou melodii. Je ostruněn čtyřmi kovovými strunami stejné síly
(ø 0,30mm), laděnými na
jeden tón.
Rozdělení hmatníku:
je nástroj rozměrově větší než BRAČ
I, v orchestru plní funkci 2. houslí a přebírá hlubší melodii BRAČE
I. Má laděny dvě (ø 0,40mm
respektive ø 0,45mm) a dvě
(ø 0,32mm) kovové struny
na jeden tón.
Rozdělení hmatníku:
má ostrunění o oktávu nižší než BRAČ
II, III a v orchestru plní funkci violončela. Má dvě (ø
0,40mm) a dvě (ø 0,35mm) kovové
struny nebo dvě (ø 1,15mm) a dvě
(ø 0,70mm) kovové
struny s opředením. V současné době není v souboru obsazen.
nástroj je u tamburašského souboru nejmenší
- asi 50 cm dlouhý. Způsob hry je stejný jako u BRAČ I, II a III a v
orchestru plní funkci flétny, pikoly a hoboje. Má čtyři kovové struny
stejné síly (ø 0,28mm),
laděnými na jeden tón.
ladí
se:
píše se:
Rozdělení hmatníku:
nástroj je podobný kytaře nejen tvarem, ale i tím, že se na něj hrají
akordy. V souboru plní funkci doprovodu. BUGARIE je vybavena čtyřmi kovovými
strunami, z nichž dvě jsou stejně laděny (1 x ø
0,40mm, 1 x ø 0,35mm, 2 x ø 0,28mm respektive 1
x ø 0,45mm, 1 x ø
0,40mm, 2 x ø 0,32mm)
BUGARIE
I
BUGARIE II
Hmatník je rozdělen celistvými
pražci a struny se rozechvívají trsátkem vedeným většinou shora dolů.
Má-li se některý tón vytrsávat, označuje se toto místo v notách
zkratkou tremtremolo.
V současné době jsou v souboru obsazeny pouze Bugarie II.
největší tamburašský nástroj, slouží k vyhrávání nejhlubších tónů. Hráč při hře stojí, objímá krk levou rukou (jako u basy) a koženým trsátkem rozechvívá struny zpravidla od pravé strany k levé.
Ostrunění je zvláštní, protože každá struna (ø 0,90mm, ø 1,90mm s opředením, ø 0,80mm, ø 1,50mm s opředením) je jinak laděná - vždy dvě v oktávě laděné struny představují jeden tón.
V některých souborech doplňuje BERDE nástroj BERDETO, které je rozměrově menší a výše laděné (ø 0,70mm, ø 0,60mm, ø 1,40mm s opředením) než BERDE. V současné době v souboru není obsazeno.